Po dlouhé době...

oprav...dvě doporučení:

1. Rozhodně nechoďte na Tartuffe Games do Divadla Na zábradlí.
         Je to sice k smíchu, ale není to zábavné. A hercům často není rozumět.
2. Rozhodně jděte na Zlomatku do Divadla v Řeznické. Je to trhák.

Recyklace je IN!

Potřeby?
Staré noviny.
Větší odstřižky papíru, ze kterých uděláte menší.
Odstřižky plsti a bavlnky.
A na stužky jsem nejhrdější! Jsou to totiž ty, na kterých drží oblečení v obchodě na ramínku a po příchodu domů je hned odstřihnu (a schovám!).

Už jsem ve věku, kdy mi skoro víc záleží na vzhledu dárku, než na jeho obsahu... :)

Just PLAY!

Po dlouhé době jsem si zase vyšla. Tedy vyšli jsme si, protože tahle výstava nutně potřebovala do týmu 'ochutnávačů' víc věkových kategorií. Předpokládám, že ji spousta z vás už viděla. A kdo ne, pro toho píšu tenhle článek!

PLAY je výstava konceptem navazující na proslavenou Orbis Pictus a jejím organizátorem je Petr Nikl. Ten ovšem dává prostor mnohým umělcům českým i zahraničním (třeba můj oblíbený Čestmír Suška nebo Veronika Richterová), kteří se svými podobně zamýšlenými díly na výstavě doplňují.

Základem všeho je aktivita samotného návštěvníka. Ten si může s vystavenými předměty libovolně hrát (a k tomu jsou taky určené), nebo sám vytváří z dostupných skládaček a materiálů. Někdy i netradičních, jako jsou třeba velké dřevěné špulky nebo rozřezané papírové role. Dokonce si může přinést i vlastní předmět omezené velikosti, který lze do prostoru začlenit.

Z mé zkušenosti je výstava je určitě nejvhodnější pro děti do deseti let, se kterými tu můžete strávit třeba celé odpoledne. Sedět ve vaničce s molitanem je pro ně ohromující zážitek. Ty starší už se trochu nudí, nebo se tváří, že z dětinskosti stavebnic dávno vyrostli. Na většině výstav se děti baví o mnoho míň než dospělí. Tady se situace obrátila. Rádi se na včechno podíváme a ozkoušíme, ale mně třeba chybělo bližší vysvětlení některých techničtějších záležitostí a z mlácení do kovových trubek jsem už asi taky vyrostla.

Galerie Mánes, Praha.
Plné vstupné 120 Kč, ostatní 90 Kč.
Výstava je prodloužena do 20.2. 2011 a smí se na ní fotit.

Už zase sněží :/

   Po dlouhé době se zase ozývám. Ve čtvrtek jsem získala poslední chybějící zápočet (na třetí termín zápočtového testu, uff) a tak si dnes dávám trochu volno. Ještě na mě čekají čtyři zkoušky a já jen tiše závidím spolužákům z gymplu, co maj tohle období už zdárně za sebou. Ve snaze to urychlit píšu příští týden dvě (první v pondělí, to bude zas hezkej víkend) a tak se snad už taky brzy vrhnu na prázdniny a brouzdání po výstavách (Nikla nám prodloužili, jóóó!).
Shrnutí? Mé vysoce sofistikované názory na umění už brzy!

P.S. Fotka z jednoho z těch dnů, co vypadaly jak jaro. Nabíjelo mě to.

Musí se to dobře prodávat :)

Taky bych chtěla být domácí bohyní. A zvládnout všechny zápočtový testy, co mě čekaj. Na první pokus. Tak mi prosím držte palce, protože doma teď nemám chvilku klidu.

Monet - Warhol

Zdroj: http://www.albertina.at/

 Výstava Monet - Warhol byla výstavou moderního umění takzvaně doplňující širokou expozici Národní galerie ve Veletržním paláci. Čerpala především z fondů vídeňské Albertiny a slavné Batlinerovy sbírky. Jelikož jsem Albertinu už několikrát navštívila (a viděla jsem tu třeba podobně koncipovanou Od Moneta k Piacassovi), původně jsem neměla v plánu na výstavu jít. Nakonec mi ale poslední den v posledních hodinách trvání vybyla trocha času, kterou jsem jí věnovala. Těšila jsem se na svoje oblíbené kousky, které jsem na Monet - Warhol samozřejmě nenašla, ale zato jsem viděla jiné, které už znám, a některé, co jsem v Albertině buď přehlídla, nebo nejsou vystavovány...

Zdroj: http://www.easyart.com/art-prints/
Max-Ernst/Fleurs-sur-Fond-Jaune-379757.html

Co mě překvapilo bylo množství lidí, kteří do Veletržního paláce na poslední chvíli zamířili. Nevím, jaká byla situace v předchozích dnech, ale v pátek ve čtyři se vinula dlouhá fronta už od vstupních dveří. Expozice mi přišla docela malá a a spousta lidí při prohlídce samozřejmě trochu rušila. Na druhou stranu jsem doufala, že aspoň potkám některého svého známého, ale nakonec jsem 'znala' jen Sandru Leopardovou :).

Zdroj: http://www.albertina.at/

Sam Francis mi připomíná Dokoupila, co vám?

Moc se mi líbila časová přímka, která zprostředkovávala historický vývoj výtvarných stylů s jejich stručnou charakteristikou a hlavními představiteli. Nebylo opomenuto v jednom z nich zmínit i Milana Knížáka. Další časová přímka řadila vystavující umělce. Rozhodně jsem neznala všechny a tak jsem si aspoň zapsala pár nových favoritů hlavně z poválečného období.
Bezprostředně po výstavě jsem z ní měla rozporuplné pocity. Asi jsem hodně přivykla expozicím, na kterých jsem v poslední době byla, a tak mi vadilo, že jsou díla vytržená z kontextu umělcovy tvorby, neznám důvod, proč byla vybrána, a mnoho umělců podle mě chybělo. Vzato s odstupem to byla alespoň přehlídka vývoje uměleckých směrů (a já doufám, že díla byla vybrána právě tak, aby směr co nejlépe reprezentovala,) a já si našla nové výtvarníky, o kterých si chci něco zjistit.

Veletržní palác, expozice NG Praha.
Plné vstupné 200 Kč, snížené 100 Kč.
Výstava trvala do 7.1. 2011 a nesmělo se na ní fotit.

Všechny zdroje jsou platné ke dni publikace tohoto článku.

Přeju Vám spoustu osudových /a šťastných!!/ náhod v roce 2011!