Qiushui Yiren

Sedm andělů

Miroslav Tichý: Podoby pravdy

Miroslav Tichý je kontroverzní český fotograf. O tom, zda je vůbec umělcem, se hlavně v českém prostředí vedou diskuze. Pro mě umělcem je z toho prostého důvodu, že vystudoval /alespoň wikipedia to tvrdí/ Akademii výtvarných umění v Praze. Kromě toho se focení věnoval téměř celý život, ačkoliv to bylo focení poněkud rázovité.

Miroslav Tichý se totiž projevuje jako voyeur. Fotí ženy všeho druhu, někdy celé a někdy jen části jejich těla. Fotoaparáty si vyráběl sám a schovával je pod svetrem. Nezaměřoval, ale odhaloval citlivý papír naslepo.
Kromě toho je to podivín. Žije osamělým životem, nesnaží se své dílo uchovat ani vystavovat. Fotografie má prý volně rozházené po bytě, kde se na ně práší, šlape a drobí.
Zahraničí je jím uchváceno. Na fotografickém festivalu v Arles 2005 dostal cenu Objev roku, (která je ho samozřejmě vůbec nezajímá), jeho snímky se prodávají za vysoké sumy a jejich vlastnictví švýcarským podnikatelem je opředeno stínem krádeže.
Čeští kritici přistupují k fotografovi poněkud rozpačitěji. Městská galerie v Praze představuje jeho tvorbu na tak oficiálním místě veřejnosti vůbec poprvé.

   Výstava je poměrně rozsáhlá, uspořádaná dle foceného objektu ženského těla. Mimo to ji doplňuje několik kreseb Miroslava Tichého. Fotky jsou přitažlivé svou nedokonalostí - jsou poškrábané, otrhané, přesvětlené či příliš tmavé, někdy musí divák dlouho hledat, co autor znázorňoval. Dlouhé řady prsou, nohou a zadků se ale za chvíli omrzí, protože formou se nemění a nepřinášejí nic nového. Spíš je příjemné, že si Miroslav Tichý nevybírá. Zdá se, jako by na každé ženě našel něco, co ho zaujalo (ovšem čistě po fyzické stránce), a ženy se mi po zhlédnutí výstavy chvilku jevily jako přitažlivě neuvěřitelné bytosti. A pak mě samozřejmě ještě vysoce zaujala představa, že se někdo na fotce pozná, případně svou sestru, matku, babičku. To bych ráda viděla.
Zajímavý byl doprovodný film. Ačkoliv rozhodně netrval půl hodiny, jak avizovala paní pokladní, lze si z něj udělat přesnou představu o postavě autora. Bohužel tam on sám není vůbec vidět, mluví jen paní, která je zřejmě jeho hospodyní.

Městská galerie Praha, Staroměstské náměstí.
Plné vstupné ?, snížené 50 Kč.
Výstava trvá do 6.3. 2011 a smí se na ní fotit.

Decadence NOW!

Už dlouho se vyhýbám tomu, abych napsala tenhle článek. Ale teď mám trochu strach, že výstava skončí než napíšu, a třeba by na ní někdo šel z mého podnětu /na to bych byla vážně pyšná/ a já bych ho byla ochudila.

Výstava Decadence Now! Za hranicí krajnosti je unikátní v českém prostředí tématem i škálou vystavujících výtvarníků. Řazení není chronologické, ale tématické. Spojující titul je DEKADENCE.  

dekadence ž. 1. úpadek, upadání, úpadkovost; 2. uměl. buržoazní reakční
   směr v literatuře a výtvarném umění z konce 19. a začátku 20. stol.,
   vyznačující se útěkem od skutečnosti a přirozenosti, krajním
   individualismem a subjektivismem, hledaností, zjemnělostí výrazových
   prostředků, touhou po jiných, kulturnějších historických obdobích
   a pesimismem

Klimeš L. Slovník cizích slov. Str. 94. SPN. Praha. 1983.

Vystavující nijak moc neznám (ale Gilbert a George se směli fotit!), mnohé exponáty jsou nepublikovatelné, takže jen přiblížím jednotlivé části obrázky. Díla měla být tématicky propojena a odpovídat jménu dotyčného oddílu. Přesto mi přišlo, že tomu tak často není. Ostatně z mých fotek můžete usoudit sami.

První oddíl se jmenuje Krajnost sebe: Bolest

Krajnost těla: Sex

Krajnost krásy: Pop

Krajnost mysli: Šílenství

Krajnost života: Smrt

Na Decadence Now! jsem taky zamířila tak trochu pod tlakem okolností. Vlastně se mi nelíbila (ale možná hlavně proto, že jsem tam s tím už šla), na druhou stranu mě rozhodně donutila přemýšlet. Sumírovat, ujasňovat, hodnotit. Co je to dekadence? Kde začíná umění? Kde končí umění? Co je nechutné? Může koexistovat nechutné a estetické?
Přes všechny unikátnosti je tahle výstava především unikátní prověrkou vkusu.

Galerie Rudolfinum, Praha.

Plné vstupné 150 Kč, snížené 90 Kč.

Doprovodné výstavy jsou v UPM, Praha; Dům umění města Brna, Brno; DOX, Praha a Západočeská galerie v Plzni, Plzeň.

Výstava trvá do 2.1. 2011.

Kdybych byla v Brně...

...šla bych na výstavu Martina Horáka!

zdroj obrázku: http://www.galeriejeleni.cz/
index.php?option=com_content&task=view&id=137&Itemid=102

Ne, není to reklama, spíš je mi líto, že píšu jen o Praze. Protože se jinde nevyskytuju. A Martin Horák mě zajímá. Tak pokud jste v Brně a chcete si tu najít trošku inspirace, tak tam určitě zajděte. A pak mi o tom třeba napište.

Galerie Kabinet, Brno
Martin Horák: Co se má stát, už se stalo
Výstava trvá do 12.1. 2010.

Zdroje jsou platné ke dni uveřejnění tohoto článku.

Dý-ou-iks

Protože D.O.X. je cenově tak trochu nepříznivý, dostala jsem se do něj poprvé se školní skupinou letos na podzim. Galerie mě udivila svou rozlehlostí a okouzlila kavárnou. Do designshopu ani knihovny jsem tak nějak nedošla, ale všechny výstavy jsem poctivě prolezla od začátku až do konce.

Naším hlavním cílem byla výstava Planeta Eden: Svět zítřka v socialistickém Československu. Bezprostředně po prohlídce jsem z ní měla docela nijaké pocity, ale čím víc o ní přemýšlím, tím se mi zdá lepší.
Planeta Eden vypráví o náladě v Československu a vůbec všech komunistických zemích po tom, co Sovětský svaz poprvé vypustil své vesmírné družice. Tento první úspěch se promítl do pohledů do budoucnosti plných představ o kolonizaci vesmíru, do filmové tvorby, rozšíření sci-fi literatury, dětských hraček i časopisů. Ty měly především za úkol vychovávat technicky zaměřené jedince, kteří se budou úspěšně podílet na dalším rozvoji. Všechny jmenované snahy byly na výstavě k vidění. Jako doplněk k nim fungovaly takzvaně retrofuturistická tvorba - současná výtvarná díla, která se k této době navracejí, nebo ji jinak reflektují.

 

Další expozicí byla výstava grafitti a streetartu jménem Metropolis. Musím přiznat, že mě trochu zklamaly pouhé dvě místnosti, zvlášť když člověk přihlédne k tomu, že vystavujících autorů je hned několik. Součástí je promítání časosběrného dokumentu. Mne nejvíc nadchl teleshopping spot na automat na sprejerské barvy, který sám byl k vidění u východu.

 V přízemí je k vidění také velká výstava Cena Jindřicha Chalupeckého 2010, která představuje práce finalistů letošního dvacátého ročníku ceny a stejně tak díla laureátů ceny za posledních devatenáct let.

V dalších patrech ještě oděvní tvorba Denisy Nové z Kolekce One a Gilbert a George: Cesty. Výstava Gilberta a George doplňuje jejich díla v rámci Decadence Now! v Galerii Rudolfinum (ale o ní příště). Její rozsah mě také zklamal, na dvou patrech je umístěno jen šest exponátů.

Více na stránkách DOXu.

DOX Prague, pražské Holešovice.
   PLANETA EDEN: SVĚT ZÍTŘKA V SOCIALISTICKÉM ČESKOSLOVENSKU V LETECH 1948–1978 (16.9. - 29.11.2010)
   Cena Jindřicha Chalupeckého 2010 (Výstava trvá do 17.12.2010.)
   METROPOLIS - Cryptic 257, Masker, Pasta, Point, Skarf, Tron (Výstava trvá do 31.12. 2010.)
   DENISA NOVÁ - fashion Kolekce nula a KARIN ZADRICK - portrét kolekce ve fotografii (Výstava trvá do 31.12. 2010.)
   Gilbert & George: CESTY 1972-1992 (Výstava trvá do 2.1. 2011 a nesmí se na ní fotit.)
Plné vstupné 180 Kč, snížené 90 Kč.

Hazy shade of winter

KOUD:MOUD

S připožděním - ale úmyslným, dřív se mi o tom psát nechtělo - o letošním (pod)zimním Code:Mode. Pod heslem 'Ignorujte konfekci!' vznikl tento "veletrh módy", na kterém mají šanci vystavovat zejména mladí a malí oděvní a doplňkoví tvůrci /pardon, příčí se mi napsat dyzajnéři/. Tentokrát se konal tři dny v blízko stanice metra Vltavská a kromě obchůdků byl doplněn o doprovodný program.

Mé krátké zhodnocení:
Šly jsme s J. velmi brzy, už v pátek hodinu po otevření. Možná to byla chyba - lidu bylo neuvěřitelně mnoho. Předpokládám, že mnozí z nich byli na této akci poprvé. O její velku propagaci se postarali hlavně módní blogeři a podle mě se "jít na koudmoud" stalo tak trochu hodně in záležitostí. Mám ale dojem, že jsem od blogerů teď na podzim neviděla ani jeden samostatný článek na téma.
   Tím, že bylo hodně lidí /nebo málo místa?/ nejspíš utrpěli i sami prodejci. Oblečení nebylo jak zkoušet, doplňky nebylo kde prohlížet. Myslím, že i ceny za originální tvorbu byly často až přehnané. Nejcennější na celé výstavě se tak stal program - brožurka s kontaktem na všechny vystavující, takže si člověk může nakoupit třeba přes internet v klidu domova. A  pak také inspirace, protože leckteré předměty si můžete s polovičními náklady a trochou trpělivosti udělat klidně sami.

Přikládám fotografie věcí, které mě opravdu zaujaly (plstěné postavičky především). Jméno obchůdku neznám, ale hlásím, že byl výrazně nad mé poměry!

Tak tak všelijak

Na Someplace Else jsem objevila víc hezkých článků a žebříčků o knihách, autorech a filmech. Protože jsem taky tak trochu knihomil, staly se mi některé z ni inspirací. Pro dnešek jsem si vybrala tento:

Sto knih, ze kterých prý podle BBC má jeden člověk přečteno průměrně šest. Řekla bych, že žebříček je poměrně dobře vybraný, od klasický děl realistických až novějších po bestsellery pochybné kvality (tím konkrétně myslím třeba Stín větru, ale i další). Některé v žebříčku jsou mé "musím urgentně přečíst". No, zatímco moje inspirátorka zvládla 33/100, já jsem na pouhých 18/100.

 1 Pride and Prejudice - Jane Austen
2 The Lord of the Rings - JRR Tolkien
3 Jane Eyre - Charlotte Bronte
4 Harry Potter series - JK Rowling
5 To Kill a Mockingbird - Harper Lee
6 The Bible
7 Wuthering Heights - Emily Bronte 
8 Nineteen Eighty Four - George Orwell 
9 His Dark Materials -  Philip Pullman
10 Great Expectations - Charles Dickens
11 Little Women - Louisa M Alcott 
12 Tess of the D’Urbervilles - Thomas Hardy 
13 Catch 22 - Joseph Heller  
14 Complete Works of Shakespeare [doing so now...]
15 Rebecca - Daphne Du Maurier
16 The Hobbit - JRR Tolkien
17 Birdsong - Sebastian Faulk
18 Catcher in the Rye - JD Salinger
19 The Time Traveler’s Wife - Audrey Niffenegger
20 Middlemarch - George Eliot 
21 Gone With The Wind - Margaret Mitchell
22 The Great Gatsby - F Scott Fitzgerald
24 War and Peace - Leo Tolstoy
25 The Hitch Hiker’s Guide to the Galaxy - Douglas Adams
27 Crime and Punishment - Fyodor Dostoyevsky  
28 Grapes of Wrath - John Steinbeck
29 Alice in Wonderland - Lewis Carroll  
30 The Wind in the Willows - Kenneth Grahame
31 Anna Karenina - Leo Tolstoy
32 David Copperfield - Charles Dickens
33 Chronicles of Narnia - CS Lewis
34 Emma -Jane Austen
35 Persuasion - Jane Austen
36 The Lion, The Witch and the Wardrobe - CS Lewis
37 The Kite Runner - Khaled Hosseini
38 Captain Corelli’s Mandolin - Louis De Bernieres
39 Memoirs of a Geisha - Arthur Golden
40 Winnie the Pooh - A.A. Milne
41 Animal Farm - Georg Browne Orwell
42 The Da Vinci Code - Dan Brown
43 One Hundred Years of Solitude - Gabriel Garcia Marquez
44 A Prayer for Owen Meaney - John Irving
45 The Woman in White - Wilkie Collins
46 Anne of Green Gables - LM Montgomery
47 Far From The Madding Crowd - Thomas Hardy 
48 The Handmaid’s Tale - Margaret Atwood
49 Lord of the Flies - William Golding
50 Atonement - Ian McEwan
51 Life of Pi - Yann Martel
52 Dune - Frank Herbert
53 Cold Comfort Farm - Stella Gibbons
54 Sense and Sensibility - Jane Austen
55 A Suitable Boy - Vikram Seth
56 The Shadow of the Wind - Carlos Ruiz Zafon
57 A Tale Of Two Cities - Charles Dickens 
58 Brave New World - Aldous Huxley
59 The Curious Incident of the Dog in the Night-time - Mark Haddon
60 Love In The Time Of Cholera - Gabriel Garcia Marquez
61 Of Mice and Men - John Steinbeck
62 Lolita - Vladimir Nabokov
63 The Secret History - Donna Tartt
64 The Lovely Bones - Alice Sebold
65 The Count of Monte Cristo - Alexandre Dumas
66 On The Road - Jack Kerouac
67 Jude the Obscure - Thomas Hardy
68 Bridget Jones’s Diary - Helen Fielding
69 Midnight’s Children - Salman Rushdie
70 Moby Dick - Herman Melville
71 Oliver Twist - Charles Dickens
72 Dracula - Bram Stoker
73 The Secret Garden - Frances Hodgson Burnett
74 Notes From A Small Island - Bill Bryson
75 Ulysses - James Joyce
76 The Inferno - Dante
77 Swallows and Amazons - Arthur Ransome
78 Germinal - Emile Zola
79 Vanity Fair - William Makepeace Thackeray 
80 Possession - AS Byatt
81 A Christmas Carol - Charles Dickens 
82 Cloud Atlas - David Mitchell
83 The Color Purple - Alice Walker
84 The Remains of the Day - Kazuo Ishiguro
85 Madame Bovary - Gustave Flaubert
86 A Fine Balance - Rohinton Mistry
87 Charlotte’s Web - E.B. White
88 The Five People You Meet In Heaven - Mitch Albom
89 Adventures of Sherlock Holmes - Sir Arthur Conan Doyle 
90 The Faraway Tree Collection - Enid Blyton

91 Heart of Darkness - Joseph Conrad
92 The Little Prince - Antoine De Saint-Exupery 

93 The Wasp Factory - Iain Banks
94 Watership Down - Richard Adams
95 A Confederacy of Dunces - John Kennedy Toole
96 A Town Like Alice - Nevil Shute
97 The Three Musketeers - Alexandre Dumas
98 Hamlet - William Shakespeare
99 Charlie and the Chocolate Factory - Roald Dahl
100 Les Miserables - Victor Hugo

Inspirujte se také! Barevně jsou dočtené, kurzivou načaté a odložené.

Václav Boštík v Městské knihovně

zdroj: http://www.linkos.cz/odbornici/kongresy/diar08.php

"Jít na Boštíka" bylo od začátku provázeno pochybnostmi. Napadlo mě to, když jsem procházela týdeník Houser a zahlédla jeden z ilustračních obrázků (viz výš). Nikdy jsem o něm neslyšela, ale ten obrázek... ten mě zaujal. Půjčila jsem si v knihovně katalog z jiné, přechozí výstavy a vyptávala se. Reference neměl nic moc - H. vzpomínala na učitele z vysoké, který ho zbožňoval a vnucoval, R. zase na nějakou pseudointelektuální akci, kde se promítaly Mlhoviny. Zřejmě bez širšího komentáře a v mizerném barevném rozlišení. Mlhoviny jsou totiž super!

zdroj: http://www.tyden.cz/rubriky/kultura/umeni/zacina
-prvni-celozivotni-retrospektiva-vaclava-bostika_183507.html

 Necítím se na to, abych se tu pokoušela rozvádět jeho dílo teoreticky, takže jen stručně a z mého pohledu:

Václav Boštík (1913 - 2005) prošel několika obdobími. V některých fázích svého života se nevěnoval výtvarné tvorbě vůbec, někdy maloval a někdy malba ustoupila období zkoumání a kresby.
Začínal poměrně klasickou malbou, kde má mezi tématy výsadní zobrazení mlýna a mlýnice /Zřejmě nějaká inspirace z dětství?/. V těchno raných dílech jsou patrné vlivy Cézana a podle mě také kubismu, měl prý rád taky Corota. Věnoval se také křesťanským tématů, což ukazují návrhy na vitrails do chrámu sv.Víta.

zdroj: http://www.praha.eu/jnp/cz/home/zabava/
vytvarne_umeni/vaclav_bostik_v_mestske_knihovne.html

Další část výstavy už ukazuje proměnu tvorby. Tady začalo to, kvůli čemu jsem nakonec šla. Boštík se začíná projevovat spíš jako Miró, vyjadřuje se barevnými plochami, body a čarami. Zobrazuje symboličtěji, jakoby inspirován primitivním uměním. Díla jsou provedením střídmější, ale působí na mě až geniálně. Inspirují se ve hlavně ve fyzice a kosmologii, jež autor v té době intenzivně studoval.

zdroj: http://www.praha.eu/jnp/cz/home/zabava/
vytvarne_umeni/vaclav_bostik_v_mestske_knihovne.html

Expozice pokračuje plynulým tématickým navázáním na smysl kosmu, prvopočátku, jednoty universa. Obrazy jsou ve světlých pastelových barvách, velké plochy na bílých podkladech. Sem patří také cyklus Mlhoviny, přestože Václav Boštík své obrazy většinou /a rád/ nepojmenovával. A ty barvy, ach ty barvy! Z téhle části výstavy mi šla hlava kolem. Některá barevné plochy byly také strukturované do takzvaných Vlnění, některé vytečkovány. Téma vyústilo do období kresby, které se vyznačuje zkoumáním možností. Prostředky autora jsou rýsované linky v gometrických obrazcích a barevné fixy. Výtvarník hledá řád a harmonii, staví stejné seskupení do různých kompozic a je to skvělá hra.

zdroj: http://www.galerieroudnice.cz/sbirky2.php

 
Procházku galerií zakončují plátna z konce umělcova života, která rozvíjejí zejména témata z předchozího malířského období. Znovu se objevují křesťanské prvky, ale musím přiznat, že tento úsek už mě moc neoslovil.

Sečteno podtrženo, jít na Boštíka nebyla tak špatná investice. Ne všechno bylo podle mého gusta, ale to, co bylo, mi stálo opravdu za to. Navíc prostory galerie jsou velmi příjemné, personál taktéž, sedacích míst pro návštěvníky dostatek a mimo to zde není přelidněno.


Městská knihovna na Mariánském náměstí, Praha.
Plné vstupné 120 Kč, snížené 60 Kč.
Katalog k výstavě stojí 155 Kč a vydalo ho Nakladatelství Zdeněk Sklenář. To také chystá vydat rozsáhlou Boštíkovu monografii.
Výstava trvá do 9.1.2010 a nesmí se na ní fotit.

Všechny zdroje jsou platné ke dni uveřejnení tohoto článku.